Rodina Rutter bude mít na TT svou zatáčku

Život a úspěchy rodiny Rutterů na TT budou uctěny při závodech TT na ostrově Man v roce 2024 slavnostním přehlídkovým kolem a pojmenováním jedné ze zatáček horské trati TT jako "Rutters".
Foto: IOMTT

V roce 2024 uplyne 30 let od debutu Michaela Ruttera na TT a téměř 60 let od debutu jeho zesnulého otce Tonyho. Úspěchy otce a syna, kteří mají na kontě 7 vítězství v závodech, 38 umístění na stupních vítězů a 170 startů v závodech TT, budou zvěčněny, protože úsek dříve známý jako "Glen Helen 1" bude přejmenován na jejich počest.

Ve středu 5. června se pojede Rutter Legacy Lap, při kterém Michael uctí Tonyho památku na jedné z původních Ducati svého otce a na Yamaze TZ350 a druhé Ducati, s níž se Tony stal synonymem, pojedou jeho vrstevníci.

Michaelovy úspěchy oslaví Phillip McCallen, Ian Simpson a John McGuinness MBE na motocyklech z celé kariéry Ruttera mladšího, přičemž McGuinness bude mít tu čest pilotovat závodní stroj Honda RC213V-S odvozený od MotoGP, se kterým Michael v posledních letech potěšil své fanoušky.

JUNIOR

Psal se rok 1994, když tehdy 22letý Michael Rutter debutoval na TT jako týmový kolega Roberta Dunlopa v týmu Medd Racing. Na stupních vítězů TT stanul poprvé již o dva roky později, když v úvodním závodě Formule 1 skončil druhý za Phillipem McCallenem, a po dalších dvou pódiích v následujícím roce získal v roce 1998 své první vítězství v závodě Junior, když porazil týmového kolegu Iana Simpsona o necelých 7 sekund.

Po sedmileté odmlce, kdy se Michael věnoval závodům na krátkém okruhu, je od roku 2007 na TT stále přítomen. Za tu dobu získal dalších pět vítězství ve třídách Lightweight a TT Zero a pokračuje v ostré konkurenci i ve čtvrté dekádě.

SENIOR

Kariéra Tonyho Ruttera v TT trvala celkem 26 let, od roku 1965 do roku 1991, a za tu dobu se pevně etabloval jako jeden z nejlepších britských závodníků. Kromě TT vyhrál několik závodů North West 200, Ulster Grand Prix a různé třídy britského mistrovství a získal čtyři tituly mistra světa Formule 2 v řadě.

Vítězství na TT získal v juniorských třídách a ve Formuli 2. V letech 1981-1985 získal čtyři vítězství pro Ducati a stal se tak nejúspěšnějším jezdcem TT pro italského výrobce.

Po třech stupních vítězů na TT v roce 1985, včetně vítězství v závodě Formule 2 a druhého místa za Joeym Dunlopem v závodě Formule 1, jeho kariéru fakticky ukončilo zranění, které utrpěl při havárii ve španělském Montjuic Parku o měsíc později. A i když se nedokázal dostat zpět do své předchozí formy, vrátil se na TT v roce 1987, jeho poslední výlet přišel následně o čtyři roky později.

Michael Rutter:
"Je to skutečný šok, že se této poctě dostalo rodině, ale pro mě je to spíše čest a pocta mému tátovi, protože vidím, že ve své závodní kariéře dosáhl víc než já.

Bohužel jsme ho ztratili během pandemie a v důsledku toho se mu nedostalo pocty nebo ocenění, které by si zasloužil. Mít tento úsek pojmenovaný jako Rutters' je dobrý způsob, jak to kompenzovat a vím, že se bude dívat dolů s úsměvem, zvláště když Glen Helen 1 je tak skvělá zatáčka. Táta toho nikdy moc neřekl, ale vím, že by se mu to líbilo – určitě se bude dívat dolů a usmívat se.

Miloval TT, a přestože měl po nehodě pravděpodobně skončit, znovu závodit na horské dráze bylo to, co chtěl nejvíc. Závodil tam dlouhou dobu a dosáhl toho tolik na všech druzích motorek, takže si to zaslouží. Jsem neuvěřitelně hrdý na to, že je jméno rodiny takto poctěno."